11.1. Posledni lezba

Posledni lezecky den jsme stravili v sektoru Grotta del cavallo. Dvacet metru vysola skala u more otocena na jih a na ni je nespocet cest a jedna je hezci nez druha. Obloha je vymetena. Jeste ze trosku fouka, pac by jsme se asi upekli. Proste krasa.

10.1. Po krapasech 2/2

Dnesni den se nelisil od toho vcerejsiho, jen s tim rozdilem, ze jsme lezli v sektoru never sleeping Wall. Byla to cca 50 metru vysoka, lehce prevysla stena potecena krapniky. Cesty byly dlouhe narocne. Rekl bych, ze jsme se tu pekne potesili a taky odrovnali.

10.1. Po krapasech 1/2

Dnesni den se nelisil od toho vcerejsiho, jen s tim rozdilem, ze jsme lezli v sektoru never sleeping Wall. Byla to cca 50 metru vysoka, lehce prevysla stena potecena krapniky. Cesty byly dlouhe narocne. Rekl bych, ze jsme se tu pekne potesili a taky odrovnali.

9.1. Pekny den/2

Rano jsme se rozloucili s Zanetou a Karky ji odvezl na letiste. Mi jsme sli do sektoru vedle kempu a zacali jsme lezt. Obloha je vymetena a slunicko si dava zalezet. Po prvni ceste jsme odlozili trika a zaciname se opikat. Cesty jsou tu moc pekne, dlouhe a vyzivne. Po lezeni je nutno se schladit v mori a vyrazime do kempu delat veceri. Jsme pekne unaveni, ale uz zase vymyslime co polezeme zitra, pac ma byt zas hezky.

9.1. Pekny den

Rano jsme se rozloucili s Zanetou a Karky ji odvezl na letiste. Mi jsme sli do sektoru vedle kempu a zacali jsme lezt. Obloha je vymetena a slunicko si dava zalezet. Po prvni ceste jsme odlozili trika a zaciname se opikat. Cesty jsou tu moc pekne, dlouhe a vyzivne. Po lezeni je nutno se schladit v mori a vyrazime do kempu delat veceri. Jsme pekne unaveni, ale uz zase vymyslime co polezeme zitra, pac ma byt zas hezky.

8.1. La Pagoda

Rano jsem si privstal a videl krasny vychod slunce nad zatokou u ktere jsme kempovali. Uz to naznacovalo ze bude hezky den. Po snidani jsme zbalili vsechny veci a vyrazili lozit do oblasti Brocoli(asi 30km pod Catanii). Po pul hodine hledani a prodirani se bujnou vegetaci jsme nasli co jsme hledali. Jenze v pruvodci vypadala daleko lepe nez ve skutecnosti a tak jsme prejeli k mori do sektoru La Pagoda. Ne priliz vysoka skala, ale uz nebyl cas jet jinam. Z cest jsme byli trochu rozpaciti, ale nakonec jsme si celkem dobre zalozili. Kolem ctvrte nasedame do auta jedeme zpet do naseho puvodniho kempu v San Vitu. Potkavane se zde opet s Unicovakama, chvili klabosime o tom jak jsme se mneli a celkem brzo jdeme spat.

7.1. Na Etnu

Predpoved pocasi nelhala a tak jsme snidali na terase pred nasim domeckem a koukali pritom do proslunene zatoky. Kolem desate jsme uz sedeli v aute jeli k Etne. V planu je se podivat na jeden z mensich krateru a od tam si ji pekne nafotit. Cesta se komplikuje, pac vcera v noci snezilo i ve visce co normalne nesnezi. Pomalu stoupane zasnezenou krajinou a snehu na silnicce neustale pribiva. Zaciname hrabat a po par pokusech auto parkujeme ke kraji u macesky a dal uz musi kazdy pesky:-) jdeme zasebou jak husy, jedem proslapava stopy a ostatni ho nasleduji. Pulka z nas jde v teniskach, pac s polarni vipravou nikdo nepocital. Stoupame asi tri hodiny, cestou padaji hlasky z Cimrmanovi hry Dobiti severniho polu, koulujeme se ci vyrabime nejveci snehovou kouli na svete. Z vrcholu krateru monte Reviu je krasny rozhled do krajiny, ale spicka Etny je mlze. Skoda, snad si ji vyfotime zitra, az pojedeme kolem do skal. Vsichni mame mokre boty a tak po prijezdu do domecku se nejen vari, ale hlavne susi.